Aromaterapie

Aromaterapie

 má u nás pořád pověst něčeho lehce esoterického. Přitom nejde o žádný moderní výstřelek, ale o obor s dlouhou historií a pevným vědeckým základem, který má dnes své pevné místo i v medicíně, psychologii nebo péči o tělo. Vonné rostliny využívali už staří Egypťané, Řekové i Římané. Moderní aromaterapie se pak začala psát ve 30. letech 20. století, kdy francouzský chemik René-Maurice Gattefossé jako první popsal léčivé účinky levandulového oleje.

Základem aromaterapie jsou éterické oleje – koncentrované výtažky z rostlin, které v sobě nesou jejich vůni i účinné látky. Získávají se parní destilací, lisováním nebo šetrnou extrakcí. Když se nadechneme jejich vůně, informace putuje přímo do části mozku, která řídí emoce a paměť. Právě proto dokáže vůně během několika vteřin uklidnit, povzbudit nebo vyvolat silnou vzpomínku. Oleje navíc působí i fyzicky – pronikají pokožkou a mají například protizánětlivé nebo antibakteriální účinky.

Nejde přitom jen o pocit nebo placebo. Účinky některých olejů jsou dobře zdokumentované – třeba levandule pomáhá snižovat stres a podporuje kvalitnější spánek, tea tree nebo heřmánek se běžně používají při péči o problematickou pleť. Aromaterapie se tak čím dál častěji uplatňuje jako podpůrná metoda v nemocnicích, porodnictví nebo psychické péči.

Důležité je ale vědět, že éterické oleje nejsou obyčejné vůně. Jsou velmi silné a vždy se musí správně ředit a používat s rozmyslem. Při neodborném zacházení mohou pokožku podráždit, při správném použití se naopak běžná péče o tělo mění v příjemný rituál, který má pozitivní vliv nejen na pokožku, ale i na psychiku.